|
30. červenec 2017 v 17.32 | rubrika: první rubrika
Včera jsme se po asi 15 letech byli podívat ve Dvoře Králové nad Labem do tamní ZOO. Cestou mě opět napadaly barvité rýmy a pubertální hlášky, kterými oblažuji čtveřici spolucestujících, a obsah těch hlášek si s dovolením nechám pro sebe, protože byste zaručeně začli pochybovat o mé ynteligenci. Když jsem byl na základce, snil jsem o tom, že budu studovat zoologii. |
přečteno: 75x | komentáře (4)
|
|
27. červenec 2017 v 09.25 | rubrika: první rubrika
Za okny pěkně chčije, včera jsem pojedl tvarohovou špičku, tedy takový ten závin s tvarohem, a hned mě napadl rým: "Musím papat tvarůžek, ať mi stojí parůžek!" Mohl být přelom roku 2012/13, kdy jsem objevil na Amatérech Kleopatru. Po mnoha letech skládání trapných seznamovacích básní a brnkání na city žen při chatech, jsem se rozhodl poprvé ženu oslovit |
přečteno: 85x | komentáře (1)
|
|
25. červenec 2017 v 09.31 | rubrika: první rubrika
Jo, musím s tím ven, naozaj. Díky svýmu blogování jsem poznal spoustu skvělých lidí, jež mi svými postřehy báječně nakopávají hemisféry, a pomáhají tak určitě oddálit nástup toho zmrda Alzheimera. Nicméně to, co v posledních dnech ve svých komentech píše Thesis, je na samostatnou kapitolu. Dokonce ji podezřívám, že mě chce myšlenkově vojet. Její řádky jsou tak pravdivý, |
přečteno: 71x | komentáře (12)
|
|
24. červenec 2017 v 09.25 | rubrika: první rubrika
Ano, tahle elfí fanynka mě vyprovokovala k napsání téhle kapitoly, ale nebudu řešit fantasy, nýbrž lidskou osobnost, což má kolikrát k fantasy taky hodně blízko. Hrozně mě totiž zaujala od ní věta v komentáři v předchozí kapitole ohledně žen a vulv: ..."jestli ty nejsi nějak moc ohleduplný." Možná jo. A jsem schopný |
přečteno: 90x | komentáře (15)
|
|
22. červenec 2017 v 18.31 | rubrika: první rubrika
Už několik let si každé léto říkám, jak radikálně změním svůj život, učiním něco přelomovýho, co vyplní a nasytí mé zvrácené touhy a přání. A vono hovno. Asi bych chtěl jednou slyšet větu: "MoWe, bytostně ráda bych tě chtěla šukat!" Já vím, že to nezní úplně romanticky a touhle větou má vztah vrcholit, ne začínat, ale já stále nějak přemýšlím, co by mi vyplavilo |
přečteno: 87x | komentáře (30)
|
|
20. červenec 2017 v 16.00 | rubrika: první rubrika
Posledních pár let snáším hůř léta. Ne, nejsem typ, který trpí při vedrech, tím to není. Má rachitická postava je přímo určena k přežití v tropech. Mít tak o 100 kilo víc, museli by mě kropit zahradní hadicí a nakoupit přesně 69 větráků do mého pokoje. Nic takového nemusí. Letní dny už několik roků prohlubují mojí samotu, cítím se v tomto období osamělejší. Někdo by |
přečteno: 88x | komentáře (10)
|
|
2. červenec 2017 v 17.05 | rubrika: první rubrika
Jelikož jsem se dlouho neozval, protože se v mém vlnobití a živobytí nedělo nic zajímavého, podělím se aspoň o tři fotky. Na jedné z nich jsem já a to je vlastně důvod, proč ji zveřejňuji - chci, abyste si užili mé nevzhledné já v obleku. Ta, nebo ten z vás, který dosáhne při pohledu na mě mezi novomanželským párem největšího počtu orgasmů, vyhrává zajímavou finanční |
přečteno: 118x | komentáře (6)
|
|
16. červen 2017 v 17.03 | rubrika: první rubrika
Řekl. Tímhle blogem se táhnou jako smrad v podstatě dva směry - první tvoří prožité příhody a situace, druhou pak úvahy o ženách a lásce. Možná namítnete, že už jsem o tom druhém napsal dost. Ještě ne úplně. Na střední se mi hrozně líbila jedna cholka, a tak jsem si ji o přestávce zavolal, a začal si s ní povídat, respektive vyzpovídávat. A když jsem končil, nadhodil |
přečteno: 122x | komentáře (8)
|
|
11. červen 2017 v 18.37 | rubrika: první rubrika
Tak jsem po svatbě. Po svatbě Chemický a Dejva. Bylo to nádherné, dojemné, tím spíš, že šlo o moji první kompletní svatbu v takto požehnaném věku, neboť jedinou celodenní účastí na svatbě byly totiž do včerejška vdavky maminčiny ségry, to mi mohlo být sedm nebo osm, a pamatuji si z ní především to, jak jsem se na svatební hostině dožadoval dezertu, a děda, když |
přečteno: 36x | přidat komentář
|
|
28. květen 2017 v 16.47 | rubrika: první rubrika
Tuhle kapitolu bych chtěl věnovat snům. Nikoliv přáním, ale snům, co se mi zdají. Počítejte s tím, že tohle bude mimořádně psychopatická kapitola. Jo, ještě abych nezapomněl - ano, po ránu mi občas stojí, takže nesahat. 1) Úvodem bych chtěl říct, že ve svých snech nejsem na vozíku, ale jsem úplně zdravý, velmi pohledný a neobyčejně |
přečteno: 79x | komentáře (15)
|