Přátelé, je to tak. V den mého svátku jsem zavolal na infolinku banky, jež spravuje naše rodinná aktiva, a poprosil Vlídnici na lince, aby mi zřídila internetové bankovnictví. Se vzrušeným hlasem jsem ji nadiktoval vše potřebné, obzvlášť u limitů jsem byl téměř před orgasmem. Nastavil jsem si je v takové výši, abych jimi mohl ovlivňovat světovou ekonomiku. Přece jen

Po delší odmlce jsem zpět, abych stručně popsal událostí uplynulých dnů, které mě příjemně překvapily a potěšily:

1) Můj penis se přestal smrskávat a utěšeně roste

2) Chemická mě 21. října navštívila a Dejv, její přítel, mě poprosil, jestli bych neudělal průzkum podomítkových baterií, a neposlal je na mail. Nějaké si prošli v katalozích, ale mé hledácí schopnosti jsou

Po delší odmlce přicházím zase prznit vaše duše, drazí čtenáři. Předem bych rád upozornil, že tohle téma bude veskrze debilní, avšak už jste asi zjistili, že dokáži i o naprosto debilních tématech psát velmi odlehčeně a trapně hnusně, chci říci vkusně. Tento literární ejakulát bude totiž věnován telefonování a vůbec mému vztahu k mobilním operátorům. Pokud zapátráte

https://uloz.to/!egRTvHbZw/nahr-vka063-mp3

Tahle kapitola mě napadla nedávno, nebude moc vtipná, takže výjimečně j nemusíte číst na hajzlu s tabletem nebo notebookem v ruce, abyste se nepočůrali smíchy. Možná si říkáte, jak trávím celé dny. Různě. Většinu času jsem u compu, ondy koukám na televizi, počítám chlupy na svém těle (30 475), jsem takový trochu Azor, kapku čtu, trochu spím. Už vás slyším, jak voláte:

Byl jsem na kalibraci mozku a v něm se mi uvařil námět pro tuhle kapitolu. Bude se datovat ještě do středoškolských let a bude mírně nechutná, ostatně jako všechny články na tomto blogu. Úvodem chci říct, že všechny mé kamarádky jsou nejen velmi půvabné, vtipné a chytré, ale také svolné ke kulturním hrátkám. Prim v tom hraje asi Chemická, která nejen že zajde tu a tam

Zdravím čtenáře mého blogu a jdu vyvrhnout slíbenou poslední kapitolu, kde se mě můžete ptát, na co chcete. Jsou to otázky velice osobní, ovšem nemám co skrývat, takže připravte se, začínáme:

1.  Chtěl jsi mít doma nějaké zvíře?

Níže uvedená nahrávka je hlavně pro ni, neb mě velmi pobavila svým komentem v předminulé (v nahrávce říkám asi minulé, má blbost) kapitole. Žádnou společnici nechci, když bych chtěl, cvaknu si ji sám. Ale znělo by to vtipně založit účet "Společnice pro MoWa", kam byste posílali peníze, a já bych na oplátku pokračoval v psaní blogu, kde bych prezentoval

Vše již bylo řečeno, vše vtipné již bylo napsáno, přicházím tedy s poslední vyprávěcí kapitolou. Pokud chcete aby tento blog pokračoval, musíte se chopit vlastní iniciativy. A jak jsem avizoval už před drahnou dobou, v poslední kapitole, která přijde po této, budu já odpovídat na vaše záludné a podpásové otázky. Můžete se tedy v komentech pod tímto článkem ptát, pokud

Vzrušením nedýchala. S brutální nedočkavostí jsem z ní strhl kalhotky. Žužlala mi ucho s takovou razancí, že na to okamžitě zareagoval můj Lotrando v trenclích. V ten moment bych na něm mohl nosit tři kýble s pískem a dělat s nimi hula hoop. Když vysvobodila můj (mini)kyj z vězení, v očích se jí zablýsklo a na hlavě jsem si všiml rostoucích rohů. Tohle (mini)monstrum