Mow | MoW bloguje

Vše již bylo řečeno, vše vtipné již bylo napsáno, přicházím tedy s poslední vyprávěcí kapitolou. Pokud chcete aby tento blog pokračoval, musíte se chopit vlastní iniciativy. A jak jsem avizoval už před drahnou dobou, v poslední kapitole, která přijde po této, budu já odpovídat na vaše záludné a podpásové otázky. Můžete se tedy v komentech pod tímto článkem ptát, pokud

Snad mohu cenným a ctěným čtenářům prozradit, že žiji v Kraji Vysočina, okres Havlíčkův Brod. Upřesnění lokace se nedočkáte, protože se nechci prodírat davy fanynek přede dveřmi, které by si chtěly sáhnout na moji pleš nebo dotknout se mého Krále Šumavy. Dost jsem toho s rodiči procestoval, ať už jde o hrady a zámky (namátkově Orlík, Hluboká, Lednice, Konopiště, Karlštejn,

Každý by měl mít nějaké koníčky nebo záliby. Když jsem ještě chodil na základku, hrozně mě bavila zvířata a zoologie. Posléze jsem uvažoval o tom, že se stanu krajským přeborníkem v háčkování nebo paličkování, ale pokud jste jednoruký bandita jako já, je to o dost náročnější, takže po několika nezdařených dečkách jsem dal ručním pracím vale.

Tahle kapitola je zcela prémiová, protože ji píšu ve Wordu. Když jsem totiž zveřejnil tu předchozí a znova ji už zveřejněnou pročítal, málem mi z těch překlepů jeblo. Abych dal této části pořádnou forsáž, zvažoval jsem, že poprosím rodiče, aby oskenovali některé lékařské zprávy, a vy jste mě tak mohli poznat zevnitř a blíž.

Nedýchejte, poslouchejte!

https://uloz.to/!t4KXS6HP6/nahravka037-mp3 

Občas pozvu holky na koukačku, vlastně za těch 16 let jsme dali koukačku jenom třikrát - REC, Lásky čas a Fakjů, pane učiteli. REC vznikl spontánně, v hospodě jsem pronesl, že mám doma film, na který psychicky nestačím. A Chemická se nabídla, že mi ho pomůžou zmáknout, přivezly deky, spacáky a pochutiny, já také něco nakoupil a koukalo se. Co je to REC? REC je španělský

Samozřejmě v komentech nečekám jinou než zápornou odpověď, je to vlastně svým způsobem delikántně zvrhlé, že jak člověk není úplně happy, postupně rezignuje na svoji důstojnost a prapodstatu. Jako třeba já, když jsem v návalu permanentního neúspěchu na seznamkách, uvažoval o tom, že bych se nechal vydražit na jednom aukčním serveru jako domácí mazlíček, samozřejmě od

Mám hodně poloh - jsem ajťák amatér, grandiózní prasák, romantická duše, vrba, největší konzument Nutelly ve střední Evropě, magor, co si neváhá objednat z netu 10 propisek, a přitom dát 120 kaček za poštovný a dobírku. A taky jsem býval básník, který celkem obstojně ovládá pero, jen když má inspiraci. Pro Drtící jsem básnil s takovou lehkostí, že občas neváhala zvlhnout.

1) Oči?

Dvě, modrý, na slunci mírně vyblitý.

2) Míry?

86-56-86.

3) Velikost nohy?

Mám je popelkovský, jak pravila kdysi Chemická. Tím, že jsem nikdy nechodil, se mé plosky nestačily plně rozvinout (41-42).

4) Žereš rád, a pokud

Tenhle závěrečný výtrysk bude ze všech ostatních nejméně vtipný, naopak bude pojat hodně filozoficky, takže ho patrně nejvíce ocení čtenáři s IQ nad 150. Nebudu zastírat, že mi můj život přijde čím dál těžší. Samozřejmě se snažím svůj úděl nést statečně, ale jak stárnu, je to složitější. Když se dnes dívám s odstupem na svá středoškolská léta, hodnotím

Amatéři neposkytují postupem času dostatek prožitku. Můj Famfrpál už nereaguje na barvité popisy ženských těl, sexuální praktiky, dvojky, trojky, čtyřky i pětky. Přemýšlím o reálném, skutečném sexu, živočisném, špinavém a divokém. Nechci anonymní ženu z davu, prosycenou syfilisem, filckama a HIVem. Chci okouzlující profesionálku, která když to vezme do

Touhle částí bych se pokusil uzavřít středoškolská studia, a zároveň zmínit několik důležitých momentů, jako například ten, že si v létě 2002 kupuji svůj první mobil, je to manažersky modrý Alcatel OT 501, který disponuje pamětí na 90 zpráv a hlasitým odposlechem (jsem chromá kachna a neumím si držet telefon u svého boltce). V té době je beztak telefonování